Není to jen činohra
Že je divadlo místem, kde se dějí neskutečné věci, zdůrazňujeme pořád. Že je divadlo jako druh umění neskutečně rozmanitý obor víme všichni. Najít si to správné pro sebe je však právě v této záplavě rozmanitosti možná těžší, než se dá. Pojďme se tedy společně podívat na poměrně ne tolik rozšířené druhy divadla a zodpovědět si naši otázku měsíce listopadu - je divadlo skutečně pro všechny?
Důležité je na začátek zdůraznit, že zde jistě neprobereme všechny druhy divadla, a proto bych se rád zaměřil přesněji na dva. Prvním pojmem, kterému se budeme věnovat, je pohybové divadlo. Každý z nás si pod tímto pojmem jistě představí něco jiného. Definice by nám mohla pohybové či taneční divadlo popsat jako druh divadla, ve kterém se pohyb stává hlavním výrazovým prostředkem a nejdůležitějším sdělovačem významů. Laicky řečeno je pro nás pohyb na prvním místě před jakýmkoliv jiným hereckým projevem ať už se jedná o mluvené slovo či například zpěv. Ve společnosti je pohybové divadlo respektováno a přijímáno. Přesto se mu bohužel nedostává tolik pozornosti jako klasické činohře, opeře, muzikálu či baletu. Těžko budeme hledat důvody proč tomu tak je a názor každého se samozřejmě bude lišit. Mým osobním pohledem na věc je názor, že v české společnosti se do divadla chodí převážně odpočívat a pohybové divadlo vyžaduje notnou dávku soustředění a také představivosti. Za pohyby performerů se totiž ve většině případů skrývá příběh, myšlenka či nějaká vize, která se snaží být divákům předána. Najít ovšem tyto prvky v představení pohybového či tanečního divadla není jednoduchým úkolem. Pokud se performer cítí vesele, smutně, zamilovaně, vystrašeně či jakkoliv jinak, neřekne vám to slovy, nýbrž vám tyto pocity předá pohybem, výrazem v obličeji a mnohdy také doprovodnou hudbou. Ta je v představeních tohoto typu naprosto zásadním prvkem a pro mě osobně se jedná také o jeden z ukazatelů kvality představení. Jako příklad bych rád uvedl představení DEEP SHIT /pohybový traktát/ uváděné v brněnském BuranTeatru. Jedná se o představení naprosto netypické hned v několika směrech. Přesto si myslím, a berte to ode mne jako takový osobní tip, že přesně toto představení je jedním z těch, které byste si neměli nechat ujít. Úchvatní performeři, úžasná hudba, zajímavé využití scény a brilantní světelný design. Velkým plusem tohoto představení je poměrně jasná čitelnost v hercích, a proto pokud si přejete s pohybovým divadlem, jakožto velmi netypickým divadelním žánrem, začít a otevřít si obzory zase o něco více, je toto ideálním začátkem. Pohybové divadlo v sobě nese velký potenciál, a proto si myslím, že je důležité o něčem takovém mluvit. Nebojte se a vyzkoušejte, nebudete litovat!
Druhým typem divadla, o kterém se dnes pobavíme, je již poměrně známější a i diváky vyhledávanější alternativní divadlo. Jiným slovem, možná vhodnějším, můžeme tento druh nazvat jako experimentální. Přesná definice by se jistě vymyslet dala, ale myslím, že si pod tímto názvem dokážeme každý představit, co tak zhruba může toto divadlo obnášet. Experimentální divadlo je naprosto otevřeným typem umění, které si klade za cíl jediné, a to, jak již z názvu vychází, přinášet na jeviště dosud neobjevené a nové formy divadla. Posouvat hranice živého umění zase o kousek dál. Zobrazovat ve společnosti ne tolik oblíbená a přesto důležitá kontroverzní témata. Myslím, že přinášet na jeviště experimenty je velmi důležitým faktorem pro posouvání divadla dál, vstříc budoucnosti. Zkrátka experimentální divadlo mělo, má a bude mít vždy co zobrazovat a přinášet. Uvádět přesný příklad představení spadajícího do tohoto žánru je těžké. Jedním velkým příkladem za všechny bych však označil Divadlo Husa na provázku v Brně. Věřte, že kdykoliv toto divadlo navštívíte, odejdete příjemně překvapeni. A o tom to je!
Abych tedy odpověděl na naši otázku měsíce - je divadlo pro všechny? Ano! Tímto článkem jsem vám pouze lehce nastínil, s čím se například můžete na divadle setkat. Předal jsem vám doufám alespoň základní představu o té pověstné divadelní rozmanitosti. Nebojte se zkoušet, nebojte se objevovat. Otevřete oči a poznejte, o čem je divadlo. Je to totiž krásný a stojí to za to. Však už to znáte. Dejte divadlu šanci.
Šimon Hrdlička